Expozice o životě a díle J. E. Purkyně

Pamětní síň věnovaná libochovickému rodákovi, přírodovědci, J. E. Purkyněmu. Samostatná prohlídka, bez výkladu průvodce.

   Zámek Libochovice je rodištěm světově proslulého českého přírodovědce a fyziologa Jana Evangelisty Purkyně (1787 – 1869). Tomuto nejvýznamnějšímu libochovickému rodákovi je věnována v přízemí zámku samostatná expozice. Purkyně se do Libochovic vždy rád vracel a ani Libochovice na svého slavného rodáka nikdy nezapomněly. Již roku 1887 byl před vchodem do zámku umístěn pomník J. E. Purkyně, který je dílem sochaře Josefa Strachovského. V roce 1937 proběhly velké oslav u příležitosti 150. výročí Purkyňova narození. V roce 1987 byla v rámci oslav 200. výročí jeho narození realizována nová expozice o životě a díle J. E. Purkyně, která je po různých úpravách veřejnosti přístupná dodnes.

   

V prosinci roku 2017 uplynulo již 230 let od narození našeho slavného rodáka, předního světového a českého fyziologa, anatoma, biologa, básníka a filozofa JAN EVANGELISTA PURKYNĚ. V dějinách českého národa není mnoho osobností, jejichž činnost na poli vědeckém a společenském by byla natolik výrazná, hluboká a všestranná, tak jako Janova. I my jsme na našeho rodáka velice pyšní. A abychom jej více přiblížili i našim návštěvníkům, nechali jsme při této významné příležitosti vytisknout informační leták a turistickou vizitku, které jsou tomuto věhlasnému českému velikánovi věnovány. Na jaře tohoto roku budou k dostání v pokladně zámku. Pojďme si společně připomenout některá důležitá fakta ze života tohoto vědce.

Jan Evangelista Purkyně se narodil na libochovickém zámku 17. prosince 1787. Byl prvorozeným synem Josefa Purkyně, obročího na libochovickém panství Dietrichsteinů, a jeho ženy Rosálie, rozené Šafránkové. Když bylo Janovi šest let a jeho mladšímu bratru Josefovi dva roky otec umírá. Matka se s oběma syny musela přestěhovat a žít velice skromně.

        Chytrý a bystrý Jan začal chodit do české libochovické školy. Na přání matky odešel v jedenácti letech na dietrichsteinské panství Mikulově, kde roku 1804 absolvoval piaristické gymnázium a poté seminář. V klášterní škole ve Strážnici v místě, kam chodil do školy i Jan Amos Komenský, zahájil svou učitelskou dráhu. V této době studuje spisy vychovatelské a filozofické. Ty na něj velmi zapůsobily, proto odešel studovat na pražskou univerzitu. Začal na filozofické fakultě a hlubší biologické poznatky, o něž se stále více zajímal, získal na lékařské fakultě, kterou ukončil v roce 1818. Nechtěl však být praktickým lékařem, ale lákaly ho teoretické problémy medicíny a proto několik let působil jako univerzitní asistent. V roce 1823 se mu naskytla možnost stát se univerzitním profesorem fyziologie ve Vratislavi. Zde žil dvacet sedm let.  Založil zde samostatný fyziologický ústav, který byl první na světě.

V roce 1827 se Purkyně oženil s dcerou profesora Rudolphiho Julií (1800-1835). Z manželství vzešly čtyři děti. Jeho dcery Johanna a Rosalie zemřely v roce 1832 při cholerové epidemii. O tři roky později skonala i jeho manželka na tyfus. Purkyně zůstal sám se synem Emanuelem (1831-1882) pozdějším botanikem a Karlem (1834-1868) známým malířem.

Jan Evangelista Purkyně učinil mnoho objevů a zabýval se tolika vědeckými problémy, že je všechny nelze ani uvádět. Svůj nejvýznamnější objev prezentoval na sjezdu německých přírodovědců a lékařů v pražském Karolinu roku 1837. Zde mezi prvními na světě přisoudil buňkám jejich stěžejní význam pro život. Ve Vratislavi odváděl tvrdou badatelskou práci, ta z něj činí zřejmě nejfrekventovanějšího eponyma české vědy. Patří k nim řada po něm nazvaných útvarů a jevů jako „Purkyňova vlákna v srdci, Purkyňovy buňky v malém mozku, Purkyňovy obrázky – vnímání světla okem, Purkyňův jev – vnímání barev okem“.

V roce 1850 se J. E. Purkyně vrací na pražskou lékařskou fakultu. Založil fyziologický ústav, stal se členem londýnské Královské společnosti, vídeňské a pařížské akademie věd a nositelem Leopoldova rytířského řádu. V roce 1853 založil přírodovědecký časopis Živa.  Na jeho stránkách šířil nejrůznější vědecká témata.  Jeho prostřednictvím se mu podařilo prohloubit zájem české veřejnosti o vědu a techniku.

V 60. letech 19. století Purkyně nescházel u žádného většího počinu české politiky, vědy a kultury. Jeho pružné chápání a činorodost jej sbližovalo s mladší generací. Své postoje a názory prokazoval i v Českém zemském sněmu, do kterého byl zvolen v roce 1861. Stýkal se s politiky, novináři, vědci, ale i s mladými českými umělci např. V. Hálkem, J. Nerudou, K. Sabinou, J. Mánesem, J. V. Myslbekem apod. Nechyběl v řadách Sokola, Hlaholu, Svatoboru.

Naposledy se Purkyně ukázal široké české veřejnosti v dubnu 1868, kdy byl vyzván, aby učinil jménem české vědy poklep na základní kámen Národního divadla.

28. července 1869 dvaaosmdesátiletý Jan Evangelista Purkyně zemřel. Pochován je na vyšehradském hřbitově.

Základní informace

  • délka 20 minut
  • max. 45 osob

Návštěvní doba

Období Dny Hodiny
1. 1.–30. 3. uzavřen
31. 3.–2. 4. po, so, ne 9.00–15.00
3. 4.–27. 4. so–ne 9.00–15.00
28. 4.–1. 5. po, út, pá, so, ne 9.00–16.00
8. 5. út 9.00–16.00
9. 5.–11. 6. so–ne 9.00–16.00
11. 6.–31. 8. út–ne 9.00–17.00
1. 9.–30. 9. út–ne 9.00–16.00
1. 10.–31. 10. so–ne 9.00–15.00
1. 11.–31. 12. uzavřen

Vstupné

Samostatná prohlídka bez průvodce

  • Dospělí 20Kč
  • Děti do 6 let zdarma
  • Děti a studenti od 6 do 26 let 20Kč
  • Senioři nad 65 let 20Kč
  • Držitelé průkazu ZTP/P, průvodci ZTP/P, držitelé karet ICOM, ICOMOS, Asociace muzeí a galerií ČR, zaměstnaneckých průkazů NPÚ, volných vstupenek NPÚ a novináři po předchozí akreditaci zdarma

rezervace není nutná